Negrelliho viadukt
K největším projektům Adalberta Lanny v rámci celé Evropy patří stavba Negrelliho viaduktu v Praze 1844-1849, realizovaná konsorciem s firmou Bratři Kleinové. Dílem firmy Lanna je také další krajinný monument-malebný Pražský Semmering.
(olejomalba, Muzeum hlavního města Prahy)
K největším projektům Adalberta Lanny v rámci celé Evropy patří stavba Negrelliho viaduktu v Praze 1844-1849, realizovaná konsorciem s firmou Bratři Kleinové. Dílem firmy Lanna je také další krajinný monument-malebný Pražský Semmering.
(olejomalba, Muzeum hlavního města Prahy)
LANNA
LANNA
PROGRAM
PROGRAM
PARTNERS
PARTNERS
Vltavský naháč
V Lannově loděnici u Dlouhého mostu se stavěly čluny, převoznické prámy, ruční bagry pro úpravu plavební dráhy a ploché lodě nazývané Vltavský naháč, které se plavily až do Hamburku.
Jen v roce 1852 se jich zde vyrobilo přes 400 kusů.
(olejomalba, Státní okresní archiv České Budějovice)
V Lannově loděnici u Dlouhého mostu se stavěly čluny, převoznické prámy, ruční bagry pro úpravu plavební dráhy a ploché lodě nazývané Vltavský naháč, které se plavily až do Hamburku.
Jen v roce 1852 se jich zde vyrobilo přes 400 kusů.
(olejomalba, Státní okresní archiv České Budějovice)
Budějovické nádraží
Firma Lanna se podílela na výstavbě a financování železniční dráhy v Čechách, která dosud tvoří páteřní dopravní síť. První českobudějovické železniční nádraží s parním provozem bylo vystavěno při budování tratě do Plzně a otevřeno roku 1868.
(pohlednice, Encyklopedie Českých Budějovic)
Firma Lanna se podílela na výstavbě a financování železniční dráhy v Čechách, která dosud tvoří páteřní dopravní síť. První českobudějovické železniční nádraží s parním provozem bylo vystavěno při budování tratě do Plzně a otevřeno roku 1868.
(pohlednice, Encyklopedie Českých Budějovic)
Voroplavba
Rod Adalberta (Vojtěcha) Lanny splavněním Vltavy, ale i Lužnice, Blanice nebo Otavy, významně přispěl rozvoji voroplavby a lodní dopravy. V polovině 19. století trvala voroplavba z Vyššího Brodu do Českých Budějovic 25 hodin,
odsud do Prahy (190 km) 45 hodin.
(pohlednice, Encyklopedie Českých Budějovic)
Rod Adalberta (Vojtěcha) Lanny splavněním Vltavy, ale i Lužnice, Blanice nebo Otavy, významně přispěl rozvoji voroplavby a lodní dopravy. V polovině 19. století trvala voroplavba z Vyššího Brodu do Českých Budějovic 25 hodin,
odsud do Prahy (190 km) 45 hodin.
(pohlednice, Encyklopedie Českých Budějovic)
Řetězový most
Adalbert Lanna postavil v Praze 1841 v pořadí teprve druhý most přes Vltavu, řetězový most Císaře Františka I. Po 60 letech ho nahradil současný most Legií. Další řetězový most přes Vltavu v Podolsku z 1848 byl jako technická památka přenesen 1975 do Stádlece.
(olejomalba, Muzeum hlavního města Prahy)
Adalbert Lanna postavil v Praze 1841 v pořadí teprve druhý most přes Vltavu, řetězový most Císaře Františka I. Po 60 letech ho nahradil současný most Legií. Další řetězový most přes Vltavu v Podolsku z 1848 byl jako technická památka přenesen 1975 do Stádlece.
(olejomalba, Muzeum hlavního města Prahy)
Vltavský admirál
Adalbert (Vojtěch) Lanna(1805 - 1866), akcionář koněspřežní železnice a první prezident českobudějovické Obchodní a živnostenské komory, ovládl obchod solí a dřevem, splavnil české řeky, vystavěl síť železnic, stál u zrodu těžařských a hutních společnosti na Kladensku.
(kresba J. Kriehubera, Encyklopedie Českých Budějovic)
Adalbert (Vojtěch) Lanna(1805 - 1866), akcionář koněspřežní železnice a první prezident českobudějovické Obchodní a živnostenské komory, ovládl obchod solí a dřevem, splavnil české řeky, vystavěl síť železnic, stál u zrodu těžařských a hutních společnosti na Kladensku.
(kresba J. Kriehubera, Encyklopedie Českých Budějovic)
Lannova loděnice
Historie nejstarší zachované loděnice v Čechách ve Čtyřech Dvorechu Českých Budějovic je od 18. století spojena s rodem českobudějovických loďmistrů s kořeny u rakouské řeky Travna. V areálu stojí rodný dům Adalberta (Vojtěcha) Lanny staršího i mladšího.
(olejomalba, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích)
Historie nejstarší zachované loděnice v Čechách ve Čtyřech Dvorechu Českých Budějovic je od 18. století spojena s rodem českobudějovických loďmistrů s kořeny u rakouské řeky Travna. V areálu stojí rodný dům Adalberta (Vojtěcha) Lanny staršího i mladšího.
(olejomalba, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích)
Koněspřežní železnice
Koněspřežní železnice České Budějovice - Linec vznikla jako vůbec první železnice na evropském kontinentě. Vybudována byla 1825-1832 především pro přepravu soli z hornorakouské Solné komory do Čech, její provoz skončil 1872.
(olejomalba, Generální ředitelství Českých drah, České Budějovice)
Koněspřežní železnice České Budějovice - Linec vznikla jako vůbec první železnice na evropském kontinentě. Vybudována byla 1825-1832 především pro přepravu soli z hornorakouské Solné komory do Čech, její provoz skončil 1872.
(olejomalba, Generální ředitelství Českých drah, České Budějovice)
Pražské náplavky
Podobně jako se dříve loďmistři z rodu Lannů postarali o plavbu vorů a lodí ze šumavských a jihočeských hvozdů, vybudovala firma Lanna z velké části pražská nábřeží s dnes populárními náplavkami, plavební komory a další vodní díla na Vltavě i Labi.
(olejomalba V. Součka)
Podobně jako se dříve loďmistři z rodu Lannů postarali o plavbu vorů a lodí ze šumavských a jihočeských hvozdů, vybudovala firma Lanna z velké části pražská nábřeží s dnes populárními náplavkami, plavební komory a další vodní díla na Vltavě i Labi.
(olejomalba V. Součka)
Adalbert svobodný pán Lanna
Adalbert (Vojtěch) Lanna (1836-1909) úspěšně navázal na podnikatelské a společenské aktivity otce a rodinné firmy. Významně investoval do podpory umění a vytvořil unikátně rozsáhlou uměleckou sbírku. Zasloužil se o vznik Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.
(kresba, Akademie věd České Republiky)
Adalbert (Vojtěch) Lanna (1836-1909) úspěšně navázal na podnikatelské a společenské aktivity otce a rodinné firmy. Významně investoval do podpory umění a vytvořil unikátně rozsáhlou uměleckou sbírku. Zasloužil se o vznik Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.
(kresba, Akademie věd České Republiky)
Vojtěšská huť
Adalbert Lanna starší po nalezení bohatých ložisek železné rudy poblíž Nučic u Prahy rozšířil 1850 aktivity firmy do oboru metalurgie. V roce 1855 byla na Kladně zapálená první vysoká pec v Čechách, spalující koks. Jméno získala Vojtěšská huť po svém zakladateli.
(rytina, www.kladnominule.cz)
Adalbert Lanna starší po nalezení bohatých ložisek železné rudy poblíž Nučic u Prahy rozšířil 1850 aktivity firmy do oboru metalurgie. V roce 1855 byla na Kladně zapálená první vysoká pec v Čechách, spalující koks. Jméno získala Vojtěšská huť po svém zakladateli.
(rytina, www.kladnominule.cz)
Masarykovo nádraží
První nádraží parostrojní železnice v Praze. Umístění nádraží a kolejiště navrhl roku 1842 Jan Perner, budovy architekt Antonín Jüngling; postavily je firmy Lanna a Bratři Kleinové v letech 1844-1845 jako součást trati Praha-Olomouc.
(olejomalba, Muzeum hlavního města Prahy)
První nádraží parostrojní železnice v Praze. Umístění nádraží a kolejiště navrhl roku 1842 Jan Perner, budovy architekt Antonín Jüngling; postavily je firmy Lanna a Bratři Kleinové v letech 1844-1845 jako součást trati Praha-Olomouc.
(olejomalba, Muzeum hlavního města Prahy)
